| Agresivita dezinfoscény roste. Útok na poslance policista ignoroval ŠARAPATKA, Zdeněk (4.7.2023): „Bezradnost a rezignace policistů při konfrontaci s dezinformátory posiluje sebevědomí ruské páté kolony. Agresivita antisystémových gangů od Rajchla po „Čechoslováky“ a „nácky“ roste…“ |
| Babiš potřeboval splnit tři cíle, proto taková kampaň, vysvětluje sociolog BASTLOVÁ, Marie (26.1.2023): „Do otevření volebních místností zbývá přesně jeden den. Už zítra Češi ve druhém kole prezidentských voleb vyberou, zda Miloše Zemana na Hradě vystřídá Andrej Babiš, nebo Petr Pavel. Co jejich souboj nakonec rozhodne? |
| Cenzura nebude, půjdeme jen po šiřitelích dezinformací ohrožujících stát, říká Presl DOHNALOVÁ, Anna; DOUBRAVOVÁ, Barbora (30.1.2023): „Úřad vlády vypracoval akční plán pro boj s dezinformacemi. Počítá s blokováním obsahu, který by ohrožoval národní bezpečnost, či úpravou zákonů tak, aby umožnily stíhat úmyslné šíření dezinformací. Cílem však není zavádění cenzury, říká spoluautor plánu Dominik Presl. ´Nechceme lidi nějak omezovat. Musíme však čelit informačním kampaním, které mají za účel poškodit stát,´ vysvětluje v rozhovoru…“ |
| Češi a dezinformace. Je na čase si přiznat, že Rusko za rozklad společnosti nemůže ŽABKA, Jan (6.10.2023): „V Česku dlouhodobě existuje mýtus Ruska jako téměř všemocné mašinérie na hybridní válku. Nejnovější informace zveřejněné českými tajnými službami BIS a Vojenským zpravodajstvím ale upozorňují na významnějšího dezinformačního aktéra – českou společnost, včetně politiků i novinářů. Nabízí se tak změna přístupu z „Mohou za to oni!“ na „Jaký podíl na tom máme my?“…“ |
| Češi se nechají manipulovat sítěmi, míní většina studentů. Nejvíc věří České televizi SYNKOVÁ, Magdalena (7.2.2023): „Většina Čechů se nechá snadno zmanipulovat tím, co vidí na sociálních sítích, myslí si tři čtvrtiny žáků základních a středních škol. Oni sami přitom mají pocit, že se vše podstatné dozvědí z internetu, a tradiční média, jako jsou tisk, televize nebo rádio, proto pro ně nejsou důležitá. Nejvíce ale důvěřují veřejnoprávním médiím. Ukázal to průzkum organizace Člověk v tísni…“ |
| Čeští konspirátoři objevili Telegram. Ruskou propagandu přebírají z Německa DOUBRAVOVÁ, Barbora (25.4.2023): „Opouštějí Facebook a přesouvají se na Telegram. Třetí největší komunikační služba světa šiřitelům ruské propagandy vyhovuje proto, že není nijak regulovaná. Některé její kanály jsou navíc přímo napojené na Moskvu. Skupiny v češtině na ní posilují, největší má už dvakrát více odběratelů než před rokem. Jak proudí telegramová propaganda přes evropské státy, odhalila mezinárodní analýza novinářů…“ |
| Chceme vědět, co si myslí herec Dušek? V čem selhávají česká média KABRHELOVÁ, Lenka (24.7.2023): „Herec Jaroslav Dušek sklidil tvrdou kritiku za necitlivé výroky o lidech trpících rakovinou. Za zavádějící vyjádření týkající se zdraví a medicíny byl kritizován už za covidové krize. Proč teď znovu dostal prostor své názory ventilovat? Jak česká média zacházejí s expertizou, odpovědností a výběrem zdrojů? A jak důležitá je v práci novinářů etika?...“ |
| Co je to „fact-checking“? CAKL, Ondřej (18.11.2019): „Jan Tvrdoň vedl po několik let projekt Demagog.cz. Tým Demagogu vypracoval pro ověřování pravdivosti tvrzení v politických diskusích, zejména v televizi, metodu, kterou s jejich svolením publikujeme i zde – jakožto nejvhodnější doplnění jeho výkladu. Zásady, které ověřovatelé Demagogu aplikují, mají totiž univerzální platnost.“ |
| Definice dezinformací a propagandy © Centrum proti hybridním hrozbám |
| Dezinformace nejsou problém, jsou jím lidé, kteří nemají důvěru v instituce ŠALOM (29.7.2023): „Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik zveřejnil pro Český rozhlas výzkum o dezinformacích. Je skvělý. Na rozdíl od některých jeho interpretací…“ |
| Dezinformace šíří více rodina než kolegové, tvrdí průzkum. Řetězové e-maily ustupují ŠTĚPÁN, Vojtěch (16.8.2023): „Dezinformace se k Čechům nejčastěji dostávají po internetu. Nejvíce lží se podle lidí vyskytuje v článcích na webu. Alespoň jednou týdně si v nich nepravdivé informace všimlo přes 38 procent dotázaných. Ukázal to průzkum agentury Median pro institut CEDMO, ve kterém se výzkumníci lidí ptali, z kterých zdrojů se k nim dezinformace v uplynulém měsíci dostávaly…“ |
| Dezinformační kampaně © Centrum proti hybridním hrozbám |
| Éra deep fake: dezinformátor v počítači vytvořil „skandální“ výroky Markéty Pekarové Adamové DOLEŽAL, Jiří X. (19.2.2023): „Nový plod naší košaté dezinformační scény připomněl, jak je důležitá mediální výchova dětí a že by stát měl zajistit permanentní vzdělávací kampaň pro mediální gramotnost dospělých. Především starší ročníky vůbec nejsou připraveny na to, co nové technologie dokážou udělat s videem, a nerozlišují, zda něco viděli na vlastní oči, či zda to na ty vlastní oči viděli na internetu. Markéta Pekarová Adamová, oblíbený terč incelů, čelí útoku přes falešné sestříhané video, které se virálně šíří po sociálních sítích…“ |
| Google spouští kampaň proti dezinformacím, využívá prebunking „Google spouští v Česku, na Slovensku a v Polsku rozsáhlou kampaň na sociálních sítích. Využívá metodu, která uživatelům ukazuje techniky, se kterými pracují manipulátoři…“ (13.9.2022) |
| Hoax „Název hoax pochází ze stejného anglického slova, což v překladu znamená falešná zpráva, mystifikace, novinářská kachna, poplašná zpráva, výmysl, kanadský žert ...“ |
| Horáček: Konspirační teorie mohou vést k občanským válkám. Platí na ně jen "očkování" MACA, Tomáš (19.2.2023): „Na svět se valí jedna krize za druhou a internet je plný tolika protichůdných zpráv, že se v nich dá jen těžko orientovat. Stále více lidí proto hledá útěchu v konspiračních teoriích, které mají na všechno jasnou odpověď. "Mohou jim propadnout i univerzitní profesoři," varuje v rozhovoru psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. Proti dezinformátorům lze podle něj bojovat jen jejich vlastními zbraněmi…“ |
| Infantilizace veřejné debaty od Klause po Muska. Chovat se hloupě je dnes normální DOLEŽAL. Jiří X. (21.7.2023): „Postmoderní informační společnost 21. století postihl kolektivní regres, a do veřejné debaty se dnes zcela běžně dostávají naprosto infantilní, de facto slabomyslné výkřiky. Ale ne od nějakých hrdinů filmu Kurvahošigutntág, ty hluboké regresy předvádějí veřejně známé osoby z akademického prostředí či exprezident. A nejde o český fenomén: Stejnou míru slabomyslnosti dnes veřejně a dobrovolně prezentují i nejvlivnější a nejbohatší lidé planety. Proč?...“ |
| Jen polovina Čechů tvrdí, že rozpozná dezinformace. Hůře jsou na tom pouze tři země SPÁČIL, Petr (22.9.2022): „Ačkoliv počet českých dezinformačních webových stránek za rok 2021 klesl o více než desetinu, počet zveřejněných nepravdivých nebo zkreslených textů se zvýšil. Uvádí to zpráva projektu Česko v datech. Současně s tím klesá podíl Čechů, kteří dokážou dezinformace rozpoznat, a také jejich důvěra v seriózní média. Autoři projektu doporučují rozšíření mediální výchovy ve školách…“ |
| Jiří Grygar k vyznavačům placaté Země: „Lidská blbost nesmí zaplavit svět“ KUBÍK, Jiří (28.9.2023): „I ve svých 87 letech se Jiří Grygar aktivně zajímá o nové poznatky z výzkumu vesmíru a zároveň nevzdává svůj mnohaletý boj s hlupáky, kteří vydávají bludy za prokázanou realitu…“ |
| Kriminalisty čeká nové dobrodružství: dokonalé podvrhy RYŠÁNEK, Adam (20.6.2023): „... Jak se systémy umělé inteligence zdokonalují, je stále těžší rozlišit, zda jsou obrázky, video a audionahrávky skutečné. To v blízké budoucnosti může značně zkomplikovat například průběh soudních řízení…“ |
| Kudrna Ladislav: Bagatelizaci komunistického režimu považuji za velmi nebezpečný precedens KOVAŘÍKOVÁ, Zdeňka (25.7.2023): „´Odpověď na otázku, kde končí věda a začíná ideologie, potažmo demagogie, je odpověď za milion. Zásadní roli v tomto ohledu představuje školský systém, vlastní rodina a v neposlední řadě historická obec, která by měla veřejnosti předkládat nezdeformovaný pohled na minulost, a to nikoliv na základě ideologie, ale poctivého archivního výzkumu. Výklad dějin nesmí být černobílý, protože ideologizace dějin vždy vede k ohrožení svobody a demokracie. Proto považuji za zcela skandální, aby byl komunistický režim předkládán dětem očima komunistů. Projevy takovéhoto revizionismu považuji za nebezpečné pro demokratický vývoj naší společnosti´, říká v rozhovoru pro Armádní noviny historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů doc. Ladislav Kudrna…“ |
| Lhal jsem, a co? Dotáhl jsem to se lží až do parlamentu HOLECOVÁ, Simona (1.3.2023): „Co když politik lže až tak, že mu není možné věřit vůbec nic. Původ, vzdělání, práci, nakonec ani jeho jméno? A přesto mu to vychází…“ |
| Marketéři chtějí zamezit kampaním v Babišově stylu: „Prchal je jen symbol“ HRDLIČKA, Jan (31.1.2023): „U českých marketérů je živo. Mnohým z nich se totiž nelíbila kampaň Andreje Babiše před druhým kolem prezidentské volby, během níž vytáhl kritizované billboardy o hrozbě války. Sdružení reklamních profesionálů Art Directors Club Czech Republic (ADC) kvůli nim vyloučilo ze svých řad Babišova známého marketéra Marka Prchala. Podle oslovených odborníků je šéf sociálních sítí hnutí ANO spíš jen špičkou ledovce, kauza ale může nastartovat změny v oblasti politického PR…“ |
| Nepřítele jmenovat a zostudit, sledovat nálady lidí, radí krizový tým vnitra „Ministerstvo vnitra tento týden zveřejnilo výsledky práce Krizového informačního týmu (KRIT). Materiály, které vznikly v minulém roce a měly sloužit ministerstvu, vládě a jednotlivým resortům ke zlepšení komunikace s veřejností, ale obsahují i postupy, které mohou evokovat předlistopadovou éru. KRIT například doporučuje ´anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě´ a ´včasnou identifikaci osob, které mohou šířit antisystémové nálady a jejich zapojení do dialogu´ (9.1.2023). |
| Pokud teď strach a lež zvítězí, politika se radikálně promění, míní socioložka BARTOŠOVÁ, Linda; ŠVEC, Pavel (27.1.2023): „´Jediný způsob, jak odmítnout kampaň postavenou na strachu a rozdělující společnost, je mít dostatečný počet voličů, kteří onoho kandidáta nebudou volit,´ říká politoložka a socioložka Petra Guasti. V rozhovoru s Lindou Bartošovou mluví o populismu, nebezpečných tendencích ve společnosti i o tradičním pohledu na prezidenta, kterého Češi vnímají spíše jako monarchu…“ |
| Politický slovník: Propaganda a dezinformace PILOUS, Patrik (30.11.2018): „Propaganda a dezinformace jsou často používanými pojmy v českém mediálním diskurzu, avšak úvodem by bylo velice vhodné obě slova v náznaku definovat. Slovo propaganda bylo a je nejčastěji spojováno s nacistickým a posléze komunistickým režimem. Režim vlády si nárokoval 100 % vliv médií a nepravdivými informacemi tzv. dezinformacemi se snažil zmanipulovat mysl obyvatel dané země.“ |
| Průzkum: Většina lidí je pro omezování médií, které šíří dezinformace ČTK (15.4.2023): „Většina lidí, konkrétně 70 procent, považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií, která šíří nepravdivé či manipulativní informace. Téměř tři pětiny zároveň však nevěděly, že do února existovala pozice vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Podle 42 procent lidí byla tato funkce potřebná, naopak podle 36 procent byla zbytečná, protože šíření dezinformací je součástí mediální komunikace a nic se s tím nedá dělat. Vyplynulo to z výzkumu CEDMO Trends při Univerzitě Karlově, který byl proveden v březnu a jehož výsledky má ČTK k dispozici…“ |
| Řetězové maily jsou vážný problém. Mají dopad na statisíce lidí, říká analytik Vrabel FUJÁČEK, Jakub (23.1.2023): „Falešné zprávy o prezidentských kandidátech nahrávaly před prvním kolem především kandidátovi SPD Jaroslavu Baštovi, tvrdí datový analytik a zakladatel Semantic Visions, která nepřetržitě analyzuje přibývající internetový obsah a na začátku epidemie covidu-19 spolupracovala i s ministerstvem zdravotnictví. Před druhým kolem se jejich cílem podle Františka Vrabela stal bývalý armádní generál Petr Pavel, který bývá označován za válečného štváče. Řetězové emaily podle něj nejsou přežitek, ale vážný problém. „Mají dopad řádově až na stovky tisíc lidí,“ říká Vrabel.“ |
| Šéf BIS Koudelka sílu dezinformací nepodceňuje. Vláda ano FENDRYCH, Martin (27.9.2023): „Podle výzkumu organizace Člověk v tísni by mnozí učitelé chtěli zlepšovat mediální gramotnost svoji i svých žáků, rovněž i přehled v oblasti dezinformací. Chybí ale podpora a koordinace ze strany státu…“ |
| Šíření nepravd na internetu je problém, myslí si Češi. Nejvíce nesouhlasí důchodci ŠTĚPÁN, Vojtěch (22.8.2023): „Dezinformace, které se šíří po internetu, jsou závažný problém, myslí si téměř tři čtvrtiny Čechů. Jako málo závažné je hodnotí přes čtrnáct procent lidí. Necelých osm procent pak nepravdivé a manipulativní informace na webu nepovažuje za žádný problém. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro institut CEDMO…“ |
| Slovenské volby jako test pro Evropu. Nová pravidla pro online obsah mají odclonit lži a hejty ENGELOVÁ, Tereza (18.6.2023): „Až se koncem září na Slovensku budou konat parlamentní volby, bude už pár týdnů pro velké digitální platformy v Evropské unii platit takzvaný Digital Services Act (DSA), tedy „Akt o digitálních službách“. Rozsáhlý soubor pravidel má kromě jiného lépe filtrovat škodlivý a nelegální obsah na internetu. Jestli se to může poprvé pozitivně odrazit právě ve slovenských volbách, vysvětluje v rozhovoru pro HlídacíPes.org Richard Kuchta z mezinárodní nevládní organizace Democracy Reporting International…“ |
| Spiknutí, ilumináti a matka Země. Expertka na konspirace jim sama podlehla ŽABKA, Jan (8.9.2023): „Náhoda neexistuje, nic není tak, jak se zdá, a všechno spolu souvisí. Konspirační teorie a moderní spiritualita stojí na stejných základech, a proto si mezi sebou i snadno vyhoví. První tvoří příběh o utajovaném spiknutí, druhá víra ve změnu vědomí, která prý lidstvo osvobodí. Přitažlivému výkladu světa takzvané konspirituality propadla poněkud paradoxně i výzkumnice, která ji pomohla definovat…“ |
| Syndrom králičí nory aneb Proč lidé propadají konspiračním teoriím SOKOLOVÁ, Dana (31.5.2023): „Život ve stínu spiknutí. I tak by se dali charakterizovat lidé, kteří věří konspiračním teoriím a nedůvěřují nikomu, kdo na svět hledí jinak a s jejich myšlením nesouzní. Izolují se tak od okolního světa a komunikují jen s těmi, kteří sdílejí stejné myšlenky. Odborníci v této souvislosti někdy hovoří o syndromu králičí nory, metafoře vycházející z příběhu Alenky v říši divů…“ |
| Tajně mezi německými fotbalovými fanatiky. Stvořili peklo, mementem jsou hroby https://www.denik.cz/fotbal-zajimavosti/dynamo-dresden-dynamo-drazdany-v-kotli-fanousci-k-block.html BÍLEK, František (11.8.2023): „´Kde máš šálu? Nebo dres? Jsi vůbec fanoušek Dynama?´ Asi třicetiletý Ultras drážďanského klubu na mě koukal s nevraživým výrazem v očích, připadal jsem si trošku jako nahý v trní. Koledoval jsem si o ´přesdržku´; kdyby věděl, že jsem novinář, určitě by mi neřekl jen to, že mám fotky smazat a nic v K-Blocku nefotit. Touha přiblížit atmosféru slavného kotle německých Drážďan ale byla větší než riziko potenciální nakládačky…“ |
| Trolling, zbraň proti dialogu CAKL, Ondřej (14.01.2020): Popis základních rysů on-line trollingu a diskuse o možnosti postavit takové destruktivní jednání mimo zákon, aniž by tím byla ohrožena svoboda slova. Článek a související videa poukazují na skutečnost, že i trollové jsou vlastně obětí procesu mizení dialogických řešení v komunikaci a jejich nahrazování řešeními silovými. |
| Učitel, který nepozná dezinformaci, nemá co dělat ve škole, říká ministr Balaš ENDRŠTOVÁ, Michaela; HROMKOVÁ, Dominika (16.2.2023): „Už za dva roky se mají žáci učit jinak než dosud. Čeká je méně povinných znalostí, dostanou ale více času řadu z nich prohlubovat. A dozvědět se třeba o riziku dezinformací, které nyní často nerozeznají ani učitelé. ´Přitom jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé,´ upozorňuje ministr školství Vladimír Balaš, jehož úřad nyní změnu připravuje. Doporučit chce také slovní hodnocení místo známek…“ |
| Václav Moravec: Prezidentští kandidáti jsou bída, média živí strach a hysterii STRAKATÝ, Čestmír; MORAVEC, Václav (14.12.2022): „Václav Moravec překvapivě ostře a otevřeně. K prezidentským kandidátům, médiím, politikům (vládním i opozičním) a Andreji Babišovi. Moderátor, který už roky vede nejvlivnější diskuzní pořad v zemi Otázky Václava Moravce, se zamýšlí nad tím, proč Česko nevygenerovalo lepší kandidáty na nejvyšší ústavní funkci. V plné verzi rozhovoru říká, že to je bída české politiky a že je zvědav, kdo případného prezidenta bude „vodit“, u všech kandidátů vidí otazníky. Taky kritizuje média a snahu o co nejrychlejší žurnalistiku, která ale vedla v covidu i dnes k živení hysterie a strachu. A vypráví o drzé otázce, kterou položil Václavu Havlovi…“ |
| Ve školách posílí mediální výchova. Problém jsou dezinformace i politici MINAŘÍKOVÁ, Kamila (10.4.2023): „Povědomí o fungování sdělovacích prostředků je v Česku u mladých lidí podle průzkumu na nízké úrovni. Různé pochybné zprávy s nimi pak dokážou manipulovat…“ |
| Vojenští zpravodajci: Slovo dezinformace dnes slouží především k dehonestaci názorových protivníků SVOBODA, Martin (4.10.2023): „Veřejná výroční zpráva Vojenského zpravodajství velmi racionálně popisuje propagandu, dezinformace a hybridní působení v České republice. V souladu s provedenými výzkumy stanovuje jako jeden z hlavních důvodů přijímání prokremelských narativů a konspiračních teorií nedůvěru ve stát a jeho instituce. A také zmiňuje zneužívání těchto pojmů pro dehonestaci názorových protivníků…“ |
| Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2021 PŘÍVRATSKÝ, Jindřich a kol. (14.6.2022): „Jádro české dezinformační scény je dlouhodobě tvořeno zhruba 40 aktivními dezinformačními weby. Toto číslo lehce kolísá, neboť síť dezinformačních webů je proměnlivá, některé weby zanikají, jsou ale nahrazovány novými…“ |
| Výroční zpráva o stavu české dezinformační scény pro rok 2022 PŘÍVRATSKÝ, Jindřich a kol. (19.4.2023): „…Cílem této výroční zprávy je podat aktuální informace o stavu české dezinformační scény a jejím vývoji v roce 2022. Strukturu a obsah výroční zprávy jsme se po třech letech rozhodli obměnit tak, aby lépe odpovídala tomu, co je pro vývoj české dezinformační scény skutečně relevantní. Ve výroční zprávě pro rok 2022 proto již nenajdete přehled toho, jak moc aktivní jsou čeští relevantní politici na dezinformačních webech, ať už tím, že dezinformačním webům poskytují rozhovory nebo na ně sami přispívají. Naproti tomu ale přibyla nová část, ve které se zaměřujeme na působení dezinformačních webů na sociálních sítích…“ |
| Vystrašené a nenávistné čecháčkovství. Když bude příležitost, přijde násilí URBAN, Jan (24.11.2022): „To, čemu se dnes módně říká hoaxy, náboženské vytržení, propaganda, slepá víra ve vůdce – to všechno je s námi odnepaměti. Stačí věřit, nepřemýšlet a neptat se. Anebo nenávidět. Je to lidské a my nejsme lepší než ti před námi. Jen můžeme o mnoho víc ztratit, protože každý hoax, který se v dlouhé historii prosadil, přinesl jen zkázu a utrpení…“ |
| „Babiš využívá strach, který tu už je. Vliv dezinformací se mnohdy přeceňuje“ ŠMIGOL, Ondřej (26.1.2023): „Druhé kolo prezidentské kampaně začalo velmi ostře. Andrej Babiš se rozhodl tu svou postavit na naznačování, že jeho oponent Petr Pavel zatáhne Českou republiku do ozbrojeného konfliktu. Jen pár hodin po vyhlášení výsledků prvního kola se objevily billboardy s textem „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják“. Vyvolalo to pozdvižení. Prezident nemá pravomoc vyhlásit sám od sebe válku, ani kdyby chtěl, což Petr Pavel nechce. Zároveň se v temných zákoutích internetu začala šířit zpráva, že se chystá vyhlášení mobilizace, pokud Pavel bude zvolen…“ |
| „Cíleně lhát a budit v lidech strach není v pořádku.“ Policie řeší případy šíření nesmyslů na sítích PIKA, Tomáš (23.7.2023): „´Kradou, unášejí děti a vyhrožují násilím.´ Policie začala intenzivněji řešit případy šíření falešných informací na sociálních sítích o ukrajinských uprchlících. Vyšetřuje případy, kdy lidé šíří prokazatelné nesmysly s potenciálem vyvolat ve společnosti napětí a konflikt. ´To už rozhodně není jenom o nějakém názoru. Cíleně lhát a budit tím v lidech strach, v pořádku není,´ podotýká policejní mluvčí Jozef Bocán…“ |
| „S dezinformacemi bojovat nejde“. Vláda z bitvy vycouvala a hodlá lidi raději vzdělávat a vymáhat zákony STEIN, Dominik (27.9.2023): „Vláda změnila svůj přístup k hybridním hrozbám. Místo protidezinformační legislativy, kterou kritici v uplynulém roce a půl označovali za cestu k cenzuře, nyní chce společnost vzdělávat. Toho chce dosáhnout především strategickou komunikací, informační gramotností a vymáháním zákonů…“ |