Všechny tři pojmy pod sebou skrývají záměrně vytvořené a cíleně či spontánně šířené informace, které „na první pohled“ vypadají pravdivě. Objevují se většinou za účelem vyvolání senzace (pozornosti), dále třeba v kampaních s cílem získat čtenáře a posluchače na jednu stranu. Působí urgentně (historicky významně), obvykle je v nich také obsažena výzva k dalšímu sdílení zprávy. Zdroje informací a fotografií naopak většinou chybí. Účinnou obranou proti nim je ověřování informací z více důvěryhodných zdrojů.
„Nejúspěšnější dezinformace je taková, která pracuje s částečně pravdivými informacemi.“
datový analytik František Vrabel (in Echo24, 23.1.2023)