O životě soudobé společnosti lze napsat mnohé a nikdy to nebude plně vystihovat realitu dne. Pokaždé se něco zajímavého opomine, vždy se učiněnou výpovědí vytvoří nové otázky a poukáže na další paradoxy. Odpovídá to charakteru doby, která je rychlá a pestrobarevná. Současnosti dominují pluralita hodnot, mnohost životních forem a volitelnost perspektiv. Stejně tak je pro ni charakteristický apel na svobodu jednotlivce, na individuální hledání smyslu života a zapamatováníhodné kráčení životem. Průvodními jevy jsou pak lehkost (někteří by řekli tekutost či pomíjivost), výraznost (někteří by pohovořili o excentricitě, provokativnosti a nutkání konzumovat atraktivní zážitky) a potřeba domova (chcete-li potřeba někam patřit, najít a mít oporu - pevný bod -, nebýt tady na život sám, s někým si rozumět, s někým něco sdílet). Člověk není ze své podstaty tvor samotářský - samota a osamělost mu činí problém, stejně jako absence životní cesty a cíle; to platí i ve druhé dekádě 21. století.
Pro člověka doby postmoderní se identita stala výzvou. Její tradiční zdroje jsou však zpochybněny, hodnoty zrelativizovány, a o to více „zaručených receptů“ na „konečně svůj styl“ se „na trhu a ve všemožných katalozích“ objevuje.
Odpovědí na identitní otázky je řada, více či méně originálních a autentických, tolerantních, promyšlených, více či méně rizikových. Není snadné se v nich vyznat, respektive nedávat při zacházení s nimi průchod strachu a apriorní nedůvěře; často pramenícím z netrpělivosti, neznalosti a nedostatku věrohodných či nerozporuplných informací.
Hlavním cílem této encyklopedie je nabídnout odborné i laické veřejnosti seriózní informace, které napomohou nebo by mohly napomoci obrušovat hrany předsudečného uvažování, výstavbě komunikačních mostů mezi mnohdy paralelně existujícími světy a tvorbě tak důležitého meziprostoru pro vzájemné potkávání se.
PhDr. Mgr. Lukáš Urban, Ph.D.