Pěstování kultury těla není ve společnosti úplně něčím novým. Už v dobách antického Řecka byli sportovci opěvováni a oslavováni. S rozmachem masových médií, s prosazením kultu mládí a výkonu se však diktát dokonalého těla stal doslova všudypřítomným. Lidé díky médiím získávají svéráznou představu o takzvaně ideálním vzhledu a dokonalé kráse – o cestách k úspěchu, zdraví, štěstí a k plnohodnotnému, správnému životu. Následkem může být inklinace k narcistním a exhibicionistickým vzorcům chování, dále k závislostnímu chování (sport, plastická chirurgie, hubnoucí procedury, zdravá strava), ale třeba i vznik dysmorfofobie (porucha vnímání svého těla) a poruch příjmů potravy. Osoba s dysmorfofobií trpí pocitem, že na svém těle má nápadné nedostatky a ty se snaží všemi možnými způsoby maskovat a retušovat, např. tělesnými modifikacemi.