Tento termín označuje násilnický způsob chování mezi blízkými lidmi, kteří sdílejí společnou domácnost. O domácí násilí se však jedná v tom případě, kdy se dané jednání stává opakovaným a dlouhodobým a je jasné, kdo je obětí. Obvykle se odehrává skrytě a jeho četnost a intenzita eskaluje. Od slovního napadání může přerůst přes sociální a ekonomickou izolaci (zákaz stýkání se s ostatními lidmi, odstřižení od finančních zdrojů) k sexuálním, fyzickým a až život ohrožujícím útokům. Obětí domácího násilí mohou být, a bohužel také jsou, kromě dětí také ženy, senioři a osoby svěřené do péče. Relativně novým a detabuizovaným tématem je násilí na mužích.
Jako týrané, zneužívané a zanedbávané dítě označujeme dítě, které strádá fyzicky či psychicky, s vědomím rodičů či bez něj. Vždy se jedná o vážný vícevrstevný problém. Nemalá část případů ubližování dítěti se odehrává skrytě v rodinném prostředí. Důsledkem takového jednání dochází k narušení přirozeného vývoje dítěte. To se může projevit jeho přílišnou uzavřeností (poruchami v sebehodnocení, nedostatečným sebevědomím, schopností komunikovat se svým okolím…), též ale agresivitou, a to i časově odloženou nebo namířenou proti vlastní osobě.
Barbora Prchalová v článku „Děti týral opilý otec. Pomohl tísňový web a teta“ (Novinky.cz, 22.11.2022) uvádí k tématu týraných dětí v Česku následující čísla:
- 40 tisíc dětí je ročně v Česku týráno;
- v roce 2021 pracoviště OSPOD evidovala více než 168 tisíc případů;
- za posledních sedm let bylo 39 dětí utýráno k smrti; každoročně je jich 5 až 7;
- za posledních sedm let 700 dětí utrpělo vlivem týrání vážné zdravotní následky;
- dohromady 304 dívek otěhotnělo v důsledku znásilnění;
- 500 dětí potřebovalo péči psychologa;
- jen 4 % oznámených případů týrání dětí skončí u soudu.